08.01.2016 - Jiný kraj, divný mrav.

Název obrázku: 2014-12-20_21_40_4352

Neříkám, že to je špatně, anebo dobře a už vůbec nevím, jestli se jedná o nařízení náčelníka, anebo jsou prostě takoví. Překvapivě jsem byl posledních pár dní na kopané a viděl jsem jí tolik, jako bych chodil na plný úvazek do Kolbenky. Stál jsem tam v dešti, přede mnou si to rozdávaly budoucí miliony ve všech možných měnách, ale na něco podobného již jsem zvyklý a tak mne to nemohlo překvapit. Přesto jsem měl pocit, že něco je jinak.

Všechna mužstva všech tří nejmladších mládežnických reprezentací v zemi, která rodí fotbalisty, hrála své vzájemné tréninkové zápasy ve stejném rozestavění. Nad čtyřmi obránci byl jeden dirigent, kterému se u nás v kotlině ledaskde ještě říká defenzivní záložník a křičí se na něj „Franto, přeruš!“. Nad ním byli dva střední záložníci a vepředu celá útočná vozba – dvě křídla a střední útočník.

Křídelní útočníci velmi často hráli „přes nohu“ takže levák zprava dovnitř a pravák obráceně. Běžně se stávalo, že křidélka končila zápasy na krajích obrany a krajní obránci v útoku. To už ale praváci hráli zprava a leváci zleva.

Nic z toho není, co by jinde nebylo. Až včera jsem přišel na to, co bylo jinak. Při zápasech bylo ticho. Mohli to odehrát klidně v kostele. Hráči mezi sebou komunikovali, ale trenéři do zápasů vůbec nezasahovali. Za všechny ty dny nikdo nekřičel do hřiště, aby hráči bojovali, běhali, posouvali se, dostupovali, vyráželi, chodili do soubojů, přibrousili to, přerušili, nahráli, naběhli, stříleli, mlčeli, mluvili a co já vím, co ještě u nás na vsi slýchávám.

Nevím, jestli to je dobře, anebo špatně a možná to není vůbec důležité. Jen vám říkám, že při zápasech do toho trenéři hráčům vůbec nemluvili. Sám bych to nevydržel, takže se nebudu divit, až vás tam zase uvidím poskakovat a řvát na Frantu, aby ho nabral na vidle a přerušil to.

Autor: hns