Pravidelný čtenář ví, že Sir Alex Ferguson hodně četl, díval se a poslouchal. To všechno si dovedu představit. Další kapitola, ale už má název, který mi je cizí. Zkusil jsem internetový vyhledávač a počítač se začal třást, potom v něm zarachotilo a než zmlkl, na displeji se objevil nápis, který říkal, že s něčím podobným nemám nic společného. Našel jsem slovník cizích slov a pochopil jsem.
Sir Alex to měl z domova. Táta nebyl žádný bohém. Ráno se vstávalo a přes den pracovalo. Možná právě proto byl Sir Alex na stadionu vždycky první. A poslouchalo se! Žádné odmlouvání a žádné hloupé žerty. K zápasům se jezdilo v saku a s kravatou. Když do klubu přestoupil Karel Poborský, zeptal se ho Sir Alex, jestli přijel hrát za United, anebo za Led Zeppelin a hned ho poslal k holiči.
Jenže to již byly jen takové hlouposti. Těžší úkol ho čekal, když v klubu začínal. Anglicky to v knize „Leading, Sir Alex popsal spojením „drinking culture“. Přeložte a vysvětlete si to sami.
Nyní již patrně víte, že to cizí slovo, které neunesl můj počítač, je slovo „disciplína“ a je vám jasné, kdo měl v klubu první a poslední slovo, kdo klub řídil a kdo musel poslouchat. O detailech si přečtete sami. Někde tam najdete, že Sir Alex ví, že jeho lpění na disciplíně ho možná stálo pár titulů v Premiere league, ale kdyby mohl vrátit čas, tak by na tom nic nezměnil, protože když jednou ustoupíte, otvíráte dveře anarchii a můžete se rozloučit s dlouhodobou úspěšností.