10.02.2016 - Co řepani slyšeli od křupana.

Název obrázku: 2015-05-29_18_00_2887

Tedy jeden přijel. Ne z Ostravy, ale z Karviné. Pro nás to vyjde na stejno. Ostrava, Poruba, Vítkovice, Bohumín, anebo Karviná. U nás je házíme do jednoho pytle. Všichni mají krátký zobáky. Ten, co přijel, tady teď s námi sedí ve výčepu a pláče.

Nejdřív jsme mysleli, že bulí, protože mu Magdon vrátil Maryčku, ale není to tak. Trápí ho Baníček. Naše výčepní si sice myslela, že by měl přemýšlet, kde si vydělá na zpáteční cestu, ale ta tomu nerozumí. Z očí mu tečou slzy, jak brikety. Až jsme do něj museli kopnout páreček černých šviháků.

Po Fernetu se uklidnil. Hospodské políbil ruku a snaží se jí vysvětlit, že s tím Baníkem to bylo špatný a najednou to vypadalo, že jsou zachránění, ale když viděl, kdo tam ten fotbal bude řídit, tak mu puklo srdce a ze zoufalství radši odjel k nám do cukrovaru na kampaň.

Moc jsme ho neposlouchali. Tady v kraji rozumíme cukrové řepě, králíka si pleteme se zajícem, fotbal známe jenom u nás pod topoly a cukrovar je stejně zavřený. Naše výčepní tomu také nehoví, ale protože jí ještě nikdy, nikdo ruku nepolíbil, nezbylo jí, než si vyslechnout, že to v tom Baníčku mají mít na starost nějací hoši od nich z Karviné, kde sice měli peníze, ale ani s nimi tu druhou ligu nevyhráli a jestli si někdo myslí, že v Karviné někdy vychovali někoho mladého do ligy, tak to si potom může myslet, že Nohavica je něco od pasu dolů a vyjde to nastejno.

Jak jsem vám již řekl. Moc jsme ho neposlouchali. Pro nás je to všechno jedno. Ostrava je daleko a Vítkovice známe jenom ty v Krkonoších. Pokud se, ale chcete dozvědět něco víc, zastavte se u nás ve výčepu. Nádobí tady bude umývat jeden, co si myslel, že náš cukrovar je, co býval. Jenže ono již nic není, jako bývalo.