Úplně nevím, co znamená slovo “bizardní”, ale tak nějak jsem tušil, že se bude jednat o něco tak zvláštního, že by se to nemohlo stát ani u nás ve výčepu. Pro jistotu jsem se zeptal pana Googla a v měsíčníku pro literaturu Host jsem se dozvěděl, že jsme toto slovo přijali z němčiny, kam přišlo z francouzského “bizarre” a francouzština to zase má z italského bizzarro, v němž se skrývá starý původnější význam „náladový“ nebo „zlostný“.
Vy pochopitelně víte, že žádné slovo “bizardní” neexistuje, ale já už také vím, že to naše nepůvodní -d- tam vniká analogií od adjektiv jako hazardní, avantgardní, rekordní... a hlavně asi od protikladného, antonymního standardní.
Takže něco tak bizarního… Fuj! Bez “d” mi to nejde do pusy ani do PC. Takže něco tak zvláštního by se nestalo ani u nás ve výčepu. Ten muž dopil, zamával na obsluhující slečnu a zeptal se jí, kde je tady vlakové nádraží.
Vzhledem k tomu, že jsme si před tím stačili říct, že zápas v takovém tempu, jako předvedla Žilina se Slovanem, se v české lize nevidí často, muselo být hodně k půlnoci. Popadl tašku a vyrazil na vlak. Prý mu volal nějaký Jarda, aby ráno přišel a pomohl mu zachránit ligu. Už vidím, jak se za půl roku bude psát, že ho museli vyměnit, protože hráči chodili za majitelem a stěžovali si, jak jsou unavení. Je možné, že podivín posedlý fotbalem má jiné nároky.