U nás ve výčepu žádnou kuchařku nemáme, ale kdybychom měli, věděla by, jak se to má hrát. Dneska to ví každý. Stačí párkrát kliknout a hned víte, jak do obrany a kudy do útoku, a proto vaší jedinou starostí bude sehnat šavli. Jenže s tím fotbalem to je jako s vařením. Všichni vědí, jak na to a kdo neví, poradí se Magdalenou Rettigovou a svíčková stejně není k jídlu. Návod nestačí. Ještě to musíte umět.
Kliknete sem a hned víte, jak Diego Simeone naučil Atletico Madrid presovat. Ukážete to klukům u vás pod topoly a máte smůlu. Váš presink bude jako vaše svíčková. Ingredience stejné, ale vaše babička a Simeoneho Atletico to dělají jinak.
Se svíčkovou a šavlí vám neporadím. S fotbalem to je jednodušší. Stačí, když vašim borcům dáte k obědu syrové maso. Když se podíváte na Atletico, hned víte, že tak agresivní fotbal se nedá hrát po kynutých švestkových knedlících. Když hráči Atletica honí a napadají soupeře, tak to je na krev. Žádné komorní laškování v barokním salónku, ale rovnou ostře do šimpánů s cílem přerušit, zatlačit, zastavit, vyhrát.
Napadání Atletica nemá nic společného s taktickým vykrýváním prostoru a stínohrou, kterou předvádějí hoši u vás v kotlině. V podání Atletica to je válka. Syrové maso, anebo rum. Po ničem jiném hráči nemohou natolik zvlčit, aby zapomněli na bolest a slušné vychování. Zkuste to také. A nezapomeňte šavli. Jak jinak byste otvírali vítězné šampaňské?