U vás ve městě máte internet a na Facebooku se dozvíte, jak veselo bylo včera večer ve společnosti. U nás na vsi máme aleje. Ne snad, že bychom to zkoumali do detailů, ale ráno poznáme, jak bylo večer. Když se ve výčepu zadaří, baba Šloufová žene kachny do alejí na pastvu. Říká tomu recyklace. Nemusí to být úplně přesný termín pro proces, kdy včerejší bujaré veselí dává základ hostinám budoucím, ale aspoň nemusíme čekat, až to všechno smyje déšť.
Zítra si kachny přijdou na své. Ve výčepu jsme všichni na svých místech, zvedáme kalíšky a do noci křičíme „rakastamme paju“. Vypijeme, necháme si nalít a se zvoláním „rakastamme paju“ to do sebe opět nalejeme. Po remíze s Chorvaty rundy otáčí i ti s dřevěnou peněženkou, co pro korunu mají rozvrtaná kolena.
Pijeme finskou vodku. Finsky nikdo z nás neumí, ale Chytrák Lojza vygoogloval, že „rakastamme paju“ se do češtiny přeloží jako „máme rádi vrbu“. A u nás ve výčepu máme rádi Vrbu. Jenže mu rozumíme méně než finštině. Takže „rakastamme paju“!