Naše výčepní je ze Žitného ostrova, ale po zápase říkala, že by radši byla z Albánie a vůbec jí nevadilo, že neví, kde to je. Dneska nebyla ve službě. Odnesl a roznášel to její manžel. Seděla s námi u televize a trpěla. Zítra si to vymění. Láďa bude trpět a Růžena nosit.
Sedíme, vedeme řeči a nedokážeme se shodnout. Chytrák Lojza říká, že je mezi nimi jako mladý Suk, co je pravnuk od starého Suka a něco jiného od Dvořáka a ve městě šmidlá první housle ve filharmonii a na koncerty si ho zvou až do Ameriky, a když přijede k nám do vsi na dožínky, donutí ho tchán, aby hrál s místní hasičskou kutálkou, kde jeden fidlá hot, druhý čehý a noty uměl číst jenom školník a ten už roky leží na krchově.
S něčím takovým Růžena nesouhlasí. Kutálka sice není filharmonie, ale něco mají společného. Podle ní je vegetariánem a abstinentem na venkovské zabíjačce. Trpí a hladoví, a když mu řeknou, že to je voda, není. Tedy je, ale ze švestek.
A ptáte se, o kom, že je řeč? No přeci o tom Slovákovi s kohoutem. A pokud nevíte proč, tak jste se buď nekoukali na fotbal, anebo tomu nerozumíte.