Chtěl jsem napsat, že dědek Bláha zpod věšáků již není žádný mladík, ale to vlastně již víte, protože, kdyby byl mladík, nebyl by dědek. To není jako ten Rosický, který již dědek je, ale běhá jako mladík. Bláha už neběhá a nepraskají mu svaly, občas mu ale loupne v kouli a občas prostě jenom přijde pozdě a bojí se zeptat.
V pondělí to šli chlapi z výčepu položit do Fortuny na kříž a on se vydal na hřbitov, kde je těch křížů víc. Sichr je sichr. Vrátil se pozdě a zaslechl našeho tréňu, jak říká, že se slovenským kohoutem bychom ty Turky dali, ale s tím, co tady máme to bude těžký. To je samá tlačenka a kde nic, tu nic.
Dědek Bláha neslyší, nikoho nemá, tedy kromě babičky na hřbitově a pro lidi by se rozdal. Jak přišel z výčepu do chalupy, popadl sekyru, minul kravku i kozlíka, probudil slepice, kohouta popadl za krk, rozmáchl se a usekl si prst. Rozmáchl se podruhé a trefil. Cestou na chirurgii se zastavil na návsi v hostinci a řekl Růženě, aby ho udělala po francouzsku.
Bylo to málo. Dědek na to sám nestačí. Musíte přidat i vy. Takže, vstávat a hurá do práce!