U nás na vsi už jsme také světoví. Roky si chlapi vyprávěli, že ať si dali rum v Bulharsku, Srbsku, Německu, Rakousku, anebo v Itálii, číšník přinesl kalíšky a k tomu mu zachrčela kasa a vyplivla účtenku. Sice nevíme, jak jsou v té cizině napojeni na Velkého bratra a jak moc jim to pomáhá, ale víme, že Bulhaři, kteří k nám do družstva jezdí šlapat zelí, říkají, že u nich, když natankujete benzín a chcete daňový doklad, musíte u pokladny nahlásit své daňové identifikační číslo a zaplatíte, až ho Jáchym za kasou naťuká do stroje.
Sedíme pod věšákem, pivo do sebe lijeme s výkřikem „buzeraci zdar!“ a litujeme hostinského, že už ho také dostali. Pošťák přinesl noviny. Čteme, že v jednom ligovém týmu si přivedli stopera z ciziny, aby jim organizoval obranu a dnes jsou překvapení, že se to až tak úplně nepovedlo, protože zkušený hráč se nedomluvil česky s hráči méně zkušenými.
Naše výčepní Růžena má pro fotbalisty pochopení. Sama jednou zaměstnala kuchaře, který česky uměl, ale jenom trochu. Nepřejte si vidět, co se u nás ve výčepu dělo, když tomu nešťastníkovi Růžena řekla, aby na víkend navařil segedínský guláš a v tom na návsi zastavil autobus plný maďarských důchodců a všichni se nahrnuli k nám do lokálu.
Kuchař ještě bručí, ale mezinárodní skandál se podařilo ututlat. Chytrák Lojza k tomu říká, že Růža měla štěstí, že od kuchtíka na víkend nechtěla cikánskou pečeni. To by se do věci vložil ombudsman a hostinské bychom posílali buchty. Jak vidíte, nejen v Brně mají své problémy a proto vám říkám, abyste se učili cizí jazyky.