V hostinci u nás na vsi jsme seděli pod bednou a pro změnu zase koukali na fotbal. Děly se tam věci, že až starý dědek Pecka musí napsat do Anglie, aby mu poslali nové zuby. Nešťastník otevřel hubu v němém údivu a vypadla mu protéza Lojzkovi rovnou do piva a ten se musí napít pokaždé, když neví, co se děje a zrovna nevěděl, protože něco takového jakživ neviděl a zdravým douškem spolkl dědkovu porculánovou chloubu.
Představte si, že v té televizi to byl fotbal hraný podle stejných pravidel jako u nás pod topoly, anebo u vás ve městě a přesto jsme viděli, co jsme ještě neviděli. Útočník slavných domácích běžel s míčem po pravé lajně a zevnitř ho obtěžoval obránce. Útočník v červeném toho měl dost a normálně přestal hrát. Zastavil, podíval se na rozhodčího a chtěl faul. A víte, co udělal ten rozhodčí? Nic! Vůbec nic! On jenom rozpažil a nechal pokračovat ve hře. No uznejte, že na něco podobného nejsme zvyklí. Snad to v té Anglii pochopí, sudímu domluví a starému Peckovi pošlou na nové řezáky.