U nás ve výčepu známe jenom dvě cizí slova. Tedy známe jich víc, ale používáme jenom dvě. My dokonce místo fotbal říkáme kopaná. Jenom, když se dědek Pecka začne po vypití dvou piv třást a rozumovat o kopané, zvolá naše hostinská Růžena, že delirium tremens je tady zase a kuchař opustí utopence, popadne dědka za kšandy, posadí ho na káru a zavolá babce, aby si pro něj přišla.
Včera za soumraku si bába vezla dědka alejemi a ten mával holí a křičel do světa, že v tom městě jsou blázni, protože si koupí útočníka a nechají ho hrát z křídla a diví se, že to neumí. Přitom by stačilo, aby ho dali na hrot a on to tam bude sázet vidlemi jako ten Ratata.
Jak vidíte, o trenéry u nás na vsi není nouze. Rozumí tomu každý. Jenom nikdo neví, jakého útočníka měl dědek na mysli a co za myslivce je ten Ratata.