Asi to nebude úplné kopyto, když jste ho v neděli mohli vidět i v televizi, ale žádný velký plejer to nebyl. Zato do každého souboje vletěl s ohleduplností tatry naložené pískem, které v serpentině shoří brzdy a když mu rozhodčí pískl faul, tvářil se překvapeně jako, že „já nic, já muzikant“, zatímco, když o něj někdo zavadil, tak se svíjel, jako by mu vlak ujel nohy. Starý Šlahoun, co u nás na vsi hrával stopera a nyní přes den dělá dlaždičky a po večerech pije pivo, u stolu pod věšákem pravil, že by si na něj počkal a dal by si hodně záležet, aby měl, proč brečet.