Naše výčepní Růžena se snaží, umí utopence a zaleje vás pivem. Není to špatné, ale restaurace to není. Tu jsem navštívil přes víkend. V sobotu jednu a v neděli druhou. Jedna vypadala jako může vypadat hezká restaurace ve středně velkém německém městě a druhá nevypadala o nic hůř. Na něco takového od nás ze vsi nejsme zvyklí. Nové, velké, čisté, živé, vkusné, nikoliv drahé a určitě chutné. Žádná high-cuisine, ale restaurace, kde se dobře sedí a ještě lépe jí.
Před návštěvou restaurace jsem byl na fotbale. Stadion pamatoval krále klacka, sedačky naposled čistila královna klacková a fotbal byl podobně atraktivní. Na stadionu nebylo o moc víc diváků, než bylo hostů v restauraci. Možná méně.
Rozumím tomu, když mi řeknete, že lidi tady mezi kukuřicí a mimo Evropskou unii nemají peníze, a proto nechodí na fotbal. Jak je ale možné, že o pár set metrů od stadionu je přeplněná restaurace úplně obyčejnými lidmi?
Nemůže to mít něco málo společného s kulturou prostředí a kvalitou podávaného produktu?