Vloni nám to pod topoly celkem šlo. A to byla ta chyba. Všimli si toho ve městě a přetáhli k sobě našeho trenéra. Dali nám za něj vozík a chtěli přidat oslíka, kdybychom přidali středního záložníka. Jenže my nejsme blbí. My si počkáme, až přijdou z lepšího klubu a nenabídnou oslíka nýbrž koníka.
Do nové sezóny jsme vstupovali s optimismem. Zůstal nám záložník směnitelný za oslíka a možná i za koníka a zůstalo nám křídlo v hodnotě řádky brambor a kupy vajec k tomu. Před sezónou jsme přivedli nového trenéra. Museli jsme. Bez trenéra se hrát nedá. Nový trenér je opravdový odborník. Ze středního záložníka udělal křídlo a křídlo posadil na lavičku. Výsledkem je, že nemáme ani oslíka, ani koníka, vozík si taháme sami, brambory krademe na poli a omeletu děláme bez vajec.