U nás ve výčepu chlapi o koze a kozatá o voze. Chlapi tvrdili, že nejdůležitější je rychlost. Růžena souhlasila. Chlapi mluvili o fotbale a naše výčepní to zase má ráda rychle za sebou. Není nad to, když lidé najdou společnou řeč. Dívali jsme se přitom na fotbal. Hráli naši mladí proti Mongolsku. Ono to sice nebylo Mongolsko, ale co na tom sejde. Začínalo to stejně a ve fotbale již není slabých soupeřů.
Zdá se, že naši trenéři měli zvěda u nás ve výčepu u stolu pod věšákem a ten jim poradil, že by to na place chtělo někoho rychlého. Stalo se sedmašedesáté. Ve výčepu jsme svou fotbalovou moudrost oslavili salvou panáků a domů jsme se nad ránem rozcházeli s vírou v lepší zítřky. Kde jinde mají v jednadvacítce na lavici frajera za čtyřicet mega a ještě k tomu rychlého?