Na vsi o kopané víme jen tolik, že na konci louky jsou ty bílé obdélníky úplně zbytečně, protože žádný z našich hochů netrefí ani vrata do stodoly, ale ve výčepu si k nám přisedl frajer, který o sobě tvrdí, že dělá do kopané v jednom z těch klubů, co byly v semifinále nějaký mistrovský ligy a celý svět prý ten jejich kroužek obdivuje, protože nikdo jiný prý neumí vychovávat tak mladé kopálisty jako oni.
Nás od škopku s rezavou láskou to nezajímá, ale naší výčepní Růženě se toho týpka zželelo, když viděla, jak se s ním nikdo nebaví a tak se na chvíli přestala věnovat utopencům a ze slušnosti se ho zeptala, jak to s těmi dětmi dělají.
Pán řekl, že všude na světě si myslí, že mají nějaký speciální program, ale houby program, oni prostě najdou děti s talentem, předhodí je obyčejným trenérům, ale potom jim prostě dají šanci a hodí je do vody a ty, kteří se utopí, prodají třeba do Bredy a ty, kteří se udrží nad hladinou prodají třeba do Juventusu, anebo do Barcelony.
Jenže, jak jsem řekl, nám od škopku to je u prdele a vy z kopané si o nás klidně dál můžete myslet, že jsme banda magorů, která ničemu nerozumí a máte pravdu.