Ve městě se hrála kopaná. Ke konci zápasu za hosty nastoupil hráč, kterého domácí fanoušci nemusí, ale je to hráč, který by si zasloužil pomník, protože jen málo hráčů si zaslouží pomník. Domácí fanoušci na něj křičeli „cigán“. Vedle sedící dáma nebyla přes fotbal, ani přes etnické skupiny, nýbrž přes cizí jazyky a po zápase přišla s teorií, že na tribuně seděli patrně sečtělí Mongolové, protože, každý sečtělý Mongol ví, že když řekne „cigán“ v malajálamštině, kterou se hovoří hlavně v jihoindickém svazovém státě Kérala, to slovo „cigán“ znamená „nemilovaný, ač sochu si zasloužící“ a podle překladače přítele Googla se to píše സിഗെയ്ൻ. Naše výčepní Růžena tomu moc nevěří a myslí, si že na tribuně prostě seděli jenom mongolové s malým „m“, ale sami víte, co naše výčepní ví o fotbale a o malajálamštině.