Fotbal v hale není fotbal. Je to jen nějaká házená, která se hraje nohama. Pokud, ale opravdoví fotbalisté hrají v hale, tak hrají jako na velkém hřišti. Od někoho se to odráží víc, od někoho méně, někdo se pere a někdo méně.
O víkendu se hrál v Německu halový turnaj dospělých, kteří nikoho nezajímají. Hala se otřásala třemi tisícovkami diváků a režie se vydařila. Třetiligoví domácí ve finále seřezali druholigový tým z nedalekých kopců. Derby jak má být. Na třetím místě skončili hráči klubu, který vloni sestoupil ze třetí ligy. Zbylé tři týmy byly jen do počtu. Poslední skončili nějací Poláci. Před nimi byl klub z nedalekého údolí. Na čtvrtém místě se umístnil český druholigový celek.
Fotbal v hale není fotbal, ale kdo to v hale neumí zpracovat, nakrýt, zaseknout, otočit se s tím, ten to nebude umět ani na velkém hřišti. Kdo v hale nestíhá, ten nebude stíhat na velkém hřišti. Kdo je líný v hale, ten bude líný i na velkém hřišti.
V českém týmu se objevilo pár stále ještě mladých hráčů, o kterých si ledaskdo myslel, či myslí, že mají na víc. Oni sami na tom nebudou jinak. Fotbal v hale je jiný, než fotbal na velkém hřišti, ale s kondicí a nasazením jako Němci ze druhé, třetí a čtvrté ligy hrál málokterý z českých hráčů. Pokud vůbec někdo. Důvodem může být, že v Německu nemají Vánoce ani Silvestra. Blíž pravdě, ale bude, že, kde není srdce, tam je všechno ostatní marné.