Ve fotbale jsou důležité jenom góly. Všechno ostatní jsem plky z druhé ruky. Štěstí, smůla, šance, moderní, odvážný, koncepční, zasloužený, a kdo ví ještě jaký, jsou k ničemu. Za ně si nekoupíte čepici v second handu. Klesnete do kolen, ke dnu, zavře se nad vámi voda, kruhy na hladině zmizí do zapomnění.
Včera v noci si Dinamo Záhřeb na hodinu pronajalo vídeňskou Generalli arenu. Po deseti minutách spánku, kdy se domácním podařilo dostat do vedení, hosté roztočili kolotoč, ze kterého vypadly tři banány a trs dalších visel ve vzduchu. Výhra 1 : 3 stačila k postupu. Jenže ve fotbale jsou důležité jenom góly. Hostům se nepodařilo další dát, ani další nedostat, a proto je páteční los CHL nebude zajímat.
Austria Vídeň je obyčejné mužstvo. U nás by s Teplicemi hrálo o poháry a ve špatném roce proti Teplicím o záchranu. Samý Rakušáci a Tomáš Jun. Těžko říct, který z hráčů Austrie je dost dobrý na to, aby mohl hrát za Dinamo Záhřeb. Nevadí. V pátek se dozvědí, kdo je v Lize mistrů povozí na horské dráze.
V brance měli Chorvaté Poláka. Kmet na stoperu a levý obránce byli rodáci od Jadranu. Druhý stoper byl z Ghany a pravého obránce hrál Portugalec. V záloze byli dva Chorvaté a hráč z Bosny. V útoku Brazilec, kterému vyčarovali chorvatský pas a k němu dvě křídla. Jedno přiletělo z Alžíru a druhé je napůl Chilan a napůl Brazilec. Náhradník, který trefil v tu chvíli postupový gól, reprezentuje Černou Horu.
Na světě není moc fotbalovějších národů, než jsou Chorvaté. Přesto ve výkladní skříni tamního fotbalu bylo k vidění sedm cizinců v základní sestavě a osmý přišel z lavičky. Nestačilo to, a tak by tento zápas mohl být argumentem pro ty, kteří tvrdí, že se to dá hrát jenom s místními. Kdo viděl, ten neuvěří. Ale možná jsou důležité jenom góly a ve městě na Dunaji to dělají lépe.