Celé roky žijete v horách. Poznáte stopu medvěda a občas se zatoulá i vlk. Na výlety do přírody vás sice moc neužije, ale co můžete dělat, když za okny kromě kopců nic není. Ještě štěstí, že hrajete fotbal. Každou druhou neděli se můžete podívat i na jiné hory a jednou za rok i do hlavního města.
V horách jste se fotbal naučil. Slezl sníh a z dorostu vás přeřadili do prvního týmu. Potom ještě mnohokrát sníh napadl a slezl a v klubu jste dostal inventární číslo. Někdo by to nazval krásnou kariérou v rodném kraji.
Potom se stal zázrak. Na stará kolena jste přestoupil do klubu za kopcem. Hrajete na špici ligy. Už vám je skoro třicet a ze středu zálohy kočírujete hordu mladíků.
Spíte a zdají se vám divoké sny. Hrajete na vyprodaném stadionu. Zápas má šťávu. Nahoru a dolu. Točí se vám z toho hlava. Takový fofr jste zažil snad jenom v rychlíku podél Váhu. Stoper za vámi je jako hladové zvíře. Záložník vedle vás je silný jako býk. Ten nad vámi má na hlavě kohouta. Proti vám střílí slepými snajpr z nejbohatšího klubu na světě. Sekunduje mu jiný vyhlášený ostrostřelec. Soupeřův střední záložník je rovněž žádané zboží na fotbalovém trhu. A nejen on. A rychlík se dál řítí kolem Váhu a celé Slovensko je na nohou. V tom snu to trefíte k tyči. Jste hlavním hrdinou. Potom se ze snu probudíte a máte ruku v nočníku.
Anebo se jmenujete Viktor Pečovský. Narodil jste se v roce 1983. Celý život jste hrál o holý život za FK Duklu Banská Bystrica. V červenci 2011 jste přestoupil do MFK Žilina a hrajete o čelo tabulky. O rok později jste byl povolán do reprezentace. V pátek jste rozhodl jediným gólem kvalifikační zápas na MS v Bosně. Za vámi Martin Škrtel, vedle vás Juraj Kucka, před vámi Marek Hamšík, proti vám nejen Edin Džeko.
Tak neskutečné, že to je asi jenom sen, ve kterém to není jenom pro vyvolené.