30.09.2013 - Hraběnka, dojení a nekopové.

Název obrázku: Botafogo99

Dneska žádná věda pro medvěda. Na pomoc přišel sportovní psycholog Bill Beswick. Ano, to je ten, který se živí tím, co není vidět, a čemu nikdo nevěří. Všichni sice točí klikou flašinetu, ze kterého se do omrzení line, že na fotbale je nejdůležitější hlava, ale tu napravujeme hlavně, když je potřeba utužit kolektiv.

Bill Beswick ve své knize „Zaostřeno na fotbal“ tvrdí, že hráči dost věří tomu, co jim trenéři říkají. Z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že na tom něco bude. Beswick píše, že nejdřív je potřeba vidět, co hráč umí a domyslet si, co by mohl umět, kdyby… a potom je potřeba chválit, když se podaří to ,co hráč umí… a k tomu po kapkách přidávat z toho, co hráč neumí...

Někdo umí levou, jiný pravou, ten umí to a ten zas ono a všichni dohromady uděláme vše. Já například umím podojit krávu. Možná nejen krávu. Kozu. Lamu. Možná i velblouda. Teda jeho manželku. Má to jeden háček. Záleží to na tom, jak dojí paní hraběnka. Tu do toho uvrtal trenér Vitáček. Skoro před půl stoletím nás drezůroval na místním škvárovém Maracaná. Dodnes si pamatuji, jak na mne přes celé hřiště s láskou hulákal, že se k tomu stavím, jak hraběnka k dojení. Dojený objekt nijak nespecifikoval.

Takže, pánové, bacha na to, aby za pár let po hřištích neběhali jen nekopové a nemehla.