03.04.2013 - Nejen soudruzi z NDR někde dělají chyby.

Název obrázku: NL - SK U1958

Nějak tak to bylo. Vloudilo se nám tam jen pár chyb. Ten chlapec nebyl blonďatý a nebylo mu dvacet, nýbrž devatenáct a narodil se v Schiedamu a jmenoval se Luc Castaignos. Tomu ale těžko uvěří ten, kdo 18. května 2010 v holandském městě Echt, viděl kvalifikační zápas ME U19 mezi Nizozemím a Slovenskem a od té doby nebyl na fotbale. Do vytlučení zubů vám bude tvrdit, že nejlepší útočník byl blonďák a měl na sobě slovenský dres s číslem 16.

O dva dny později nikdo z těch, co se živí koukáním na fotbal, nešel na zápas Holandska s Polskem. Všichni seděli na stejném stadionu, aby viděli slovenskou kometu v zápase s Německem. Očividně přemotivovaný Guba se po půlhodině zranil. Nijak nezářil, ale to bez míče ani jinak nešlo. Slovensko přesto vyhrálo 2-1. Místo Guby do útoku nastoupil spoluhráč z Tatranu Prešov Jozef Dolný (1992). O hodně později jsem je shodou okolností viděl v dresu Tatranu Prešov na Pasienkách v zápase proti Slovanu. Doplněni o dalšího nadějného mládežnického reprezentanta Michala Kamenčíka (1993), sedělo útočné trio na lavičce náhradníků.

Něco bude špatně. Jano Greguš byl nejlepší štítový záložník turnaje. Dneska obrací hamburgery někde na ostrovech. Jordi Clasie zatím míří z Feynoordu do Fiorentiny. Castaignos dává góly v Twente. La Parra má za sebou dvě plné sezóny v Heerenvenu. Bacuna čtyři sezóny v Groningenu. Ebicilio dal z křídla jen 8 gólů za dva roky v Ajaxu a tak si šel vydělat do Metalurgu Doněck. Van Haaren se neprosadil ve Feynoordu a tak vloni odehrál 26 zápasů za VV Venlo. Obránce van Rhijn hraje druhým rokem pravidelně v Ajaxu. Hráči z lavičky rovněž více či méně hrají.

Nevím jestli Dávid Guba sází, ale vím, že by mu v žádnom športbare nevěřili, kdyby jim vyprávěl, že devítinásobného holandského reprezentanta Martinse Indi vodil po hřišti jako pouťového medvěda.