Holub domácí světu nerozumí a česky neumí. U čtenářů se očekává opak.
25.11.2020 - Z vápna rovnou do láku
Naše výčepní Růžena říká, že když se fotbalisté dostanou do vápna, nemyslí na to, jak dát gól, ale jejich jediným cílem je dobře spadnout. Jednou, až bude šéfovat komisi rozhodčích, udělá Růža utopence z každého, kdo spadne, když nemusí a čert vem, zda tam kontakt byl či nebyl. Chlapům v hospodě se takový nápad líbí, jen dědek Pecka se ptá, kdo na tom hřišti nakonec zbyde.
Na vsi tomu houby rozumíme, ale náš předseda někde vyčetl, že na Moravě mají záložníka, o kterého usilovaly oba slušné kluby od vás z města a protože nový trenér u nás zpod topolů potřebuje štítového záložníka, sedli jsme si v garáži k bedně a koukali, jak to ten kluk střapatá válí proti Plzni.
Někde jsem četl, jak se pana Ralfa Ragnicka ptali, jak na to. On řekl, že je potřeba udělat pět věcí. Úplně nejdřív musíte mít jasno v tom, jak to chcete hrát. Ve světě businessu se tomu prý říká korporátní identita, což si do češtiny přeložte sami. V Hoffenheimu a v Lipsku se dohodli, že chtějí hrát aktivně bez ohledu na to, zda je míč náš, či jejich. On a nějaký Klopp prý byli první dva trenéři v Německu, kteří takový fotbal dokázali hrát.
Říkal dědek Pecka, že v Anglii chtějí koupit nějakého fotbalistu od nás z kotliny. Naše výčepní Růžena mu nedala facku, ale řekla, že tomu nerozumí. Proč by v Anglii chtěli hráče, který dá gól jednou za uherský rok? Růža řekla, že něco takového nechápe, ale ne každý je doma prorokem.
Říkala naše výčepní Růžena, že lokál neotevře, dokud ji o to nepoprosí sám král Šalamoun a tak chlapi na vsi nakoupili lahvové a schovali se do garáží, stodol a dílen a tam pijí a kují pikle a manželkám kromě očí pro pláč zbývají prázdné láhve k vrácení po třech korunách za kus, takže žádné zle.